ἀδόκιμος -ος -ον (
adokimos[adj.] ; de
a : part. de nég., et
dokimos : approuvé, éprouvé)
<G96> (8x)|| Réprouvé, qui est rejeté à l’épreuve ; sans valeur ; déréglé • Romains 1. 28 ; 1 Corinthiens 9. 27 ; 2 Corinthiens 13. 5-7 ; 2 Timothée 3. 8 ; Tite 1. 16 ; Hébreux 6. 8.