ϕανερός -ά -όν (
phanéros[adj.] ; de
phaïnô : briller, devenir évident)
<G5318> (18x)|| Manifeste, connu, évident, apparent, visible • Matthieu 12. 16 ; Marc 3. 12 ; Luc 8. 17 ; Romains 1. 19 ; 1 Corinthiens 3. 13 ; 11. 19 ; 14. 25 ; Galates 5. 19 ; Philippiens 1. 13 ; 1 Timothée 4. 15 ; 1 Jean 3. 10.